konzum nebo vzpomínka?

24. srpna 2016 v 20:08 | víla Amálka |  psaníčka
Občas se mi trošku točí hlava z toho konzumu,
z materiálního způsobu života,
z móderních a IN věcí, který určují oblíbené youtuberky a youtubeři,
z narozeninových dárků, který nám stejně většinou pak leží doma,
z dětí a mladých, kteří neodlepí oči ze svého chytrofounu...

Svět je pod hladinou věcí. Věc. Sama bych to definovala jako objekt, který je hmotný a lze ho nějakým způsobem přenášet. Co na to říká naše známá Wikipedie?
"Věc je v hmotněprávním smyslu slova to, co může být předmětem práv, ne však jejich nositelem. Věci tak stojí v protikladu k osobám. Podstatným znakem věci je její oddělitelnost či vymezitelnost a její užitnost, případně ocenitelnost."
Aha, takže najednou se nám do toho zamotávají peníze, resp. ocenitelnost. Každá věc má tedy nějakou hodnotu. Hmm, jasně! Zní to logicky. Ale znamená to tedy, že čím víc mám věcí, tím jsem bohatší?


Jak se to vezme. Pro někoho jsou smyslem života peníze. Vždyť když máme peníze - máme všechno. To, po čem toužíme, co se nám líbí a co potřebujeme pro svoje ŠTĚSTÍ si koupíme. Takže peníze jsou prostředkem pro štěstí? Tak to je lehký - stačí mít hodně penět a budu šťastný. Vždyť štěstí je vlastně životní cíl asi každého znás...

Ale aby těch definic nebylo málo, definujme si, co je to štěstí podle Wikipedie: "blaženost, vnitřní pocit radostného a více méně trvalého vyplnění "být šťastný", "mít šťastnou povahu"." Trvalé vyplnění štěstím? To znamená, že musím mít permanentně radost z peněz a věcí za peníze koupených. K čemu to asi povede?

Znáte to. Koupíte si nové tričko a první co uděláte je to, že ho vyperete, abyste si ho mohli ráno vzít na sebe do školy. Zná to asi každý/každá z nás. Ten pocit je prostě super. Ale určitě znáte, že za dva dny je ten pocit pryč. Pak už se milé tričko řadí do kategorie těch průměrných nebo obyčejných, v případě velké obliby daného kusu i k těm oblíbenějším.

Věci jsou důvodem ke krátkodobému štěstí a to vede k tomu, že se lidé obklopují více a více věcmi, ale mají v podstatě radost jen z těch naposledy koupených. Alespoň já to tak cítím. Když se podívám na mé vlastnictví, pociťuji vděčnost, ale rozhodně ne štěstí. Kdysi jsme ve škole měli jeden úkol - napište 5 osob, bez kterých byste si neuměli představit život. To není těžké. Následovala však otázka: "A bez jakých 5 věcí si nedokážete představit život?" Blik a najednou mi to došlo. To je ten rozdíl! LIDÉ vs. VĚCI. V tu chvíli jsem do druhého sloupečku nenapsala nic. V tu chvíli pro mě veškeré věci ztratily hodnotu. Uvědomila jsem si, že PENÍZE NEZNAMENAJÍ ŠTĚSTÍ.

Poté začala moje cesta k jednoduššímu životu. Nechci mít radost z věcí, ale ze zážitků. Chci si vybavit vzpomínku na pěkný okamžik a ne na věc. Ta první vzpomínka je důležitá. To pravé štěstí totiž nepramení z věcí, které vlastníte, ale právě z toho, co nikdy vlastnit nemůžete! Tím nejcenějším, co můžete dát člověku, kterého máte rádi je váš čas, protože je to kousek toho nejdražšího, co máte. Toho, co neprodáte (OK, zaplatit se to dá..). A ta vzpomínka, co vám oběma potom zůstane, je přesně ten zdroj pravého štěstí a zdroj lásky. Když si uvědomím to, co jsem všechno prožila, jaké lidi jsem potkala a poznala, kolik lidí mi věnovalo svůj čas, ... To je to štěstí.

Prosím, pamatujte, že když se s někým loučíte, udělejte to jen v dobrém. Nikdy nikoho neopouštějte se zlou vzpomínkou. Protože stejně tak, jak je důležitá první vzpomínka, je důležitá i ta poslední. A nikdy nevíte, kdy to ta poslední opravdu bude. Na druhou stranu jsem někde četla pěkná slova, která v podstatě omlouvala to, když se s někým zrovna nerozejdete v dobrém. A to tak, že si nechceme pamatovat to, co řekl ten druhý naposledy, ale to, co říkal a jak se choval po celý život.


Vzpomínky jsou prostě důležité a jsou fotoalbem našeho života. Ty, bohužel, nevytiskneme, nenahrajeme USBéčekem do počítače, ale o to cennější jsou ... a o to víc náš život učiní šťastnějším. Některé nás potěší, některé poučí, některé nás naučí "mít se rád" a mít rád ostatní.

"Radost, kterou způsobíme druhému má podivuhodnou vlastnost: odrazem se neoslabuje, ale vrací se k nám košatější a zářivější."
 


Komentáře

1 Raja Luthriela | Web | 24. srpna 2016 v 22:58 | Reagovat

Taky si čím dál víc uvědomuji, že hmotné věci, ač jsou důležité pro pohodlný život, nejsou tím nejdůležitějším pro trvalý pocit štěstí.

2 víla Amálka | Web | 26. srpna 2016 v 11:02 | Reagovat

[1]: To je dobře! Jsem ráda, že pro Vás (snad) mohl být článek inspirativní. Co se týká věcí, je pravda, že jsou důležité pro pohodlný život. Ale to už záleží na každém člověku, zda zvolí pohodlí nebo "materiální svobodu" - pro každého to štěstí vězí v něčem jiném. Přeji pěkný den :)

3 Pozorovatelka | Web | 18. září 2016 v 16:07 | Reagovat

Tvůj článek mě moc upoutal, ale ačkoliv se snažím, aby mi více záleželo na věcech, které mě a ostatní dělají doopravdy šťastnými, tak je pořád těžké se od toho konzumního a materialistického způsobu života odpoutat. Nikdy to nejde dostatečně a to se pak cítím jako v kleci. Každopádně jsem ráda, že existují lidi jako ty. :)

4 víla Amálka | Web | 1. října 2016 v 8:37 | Reagovat

[3]: Děkuji za velmi milý komentář! Souhlasím s tebou - taky se mi to často nedaří, ale myslím, že i to úsilí se počítá a posouvá nás to v tom našem životním postoji dál :) Je to celoživotní cesta.. Přeji krásný den!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama