láska je, když někomu věřím natolik, že mu svěřím sama sebe, ale nic za to nechci.

25. června 2016 v 0:24 | víla Amálka |  psaníčka
Tak tuto větu ↑ jsem slyšela v jednom videu a řeknu vám, že se mi u ní zatajil dech. Dneska trošku víc filosoficky, ale obecně by mě zajímalo, jak někteří lidé definují lásku. Já jsem se o to několikrát pokoušela a došla jsem k tomu, že je to tak nesmírně/vesmírně široký pojem, že bych snad i řekla, že láska je všechno - to, z čeho všechno vzešlo. Pro mě je například láska Bůh. Prostě synonymum. A LÁSKA je prostě manuálem pro život.

Jednou jsem se tím více zabývala, když jsem chystala diskuzní téma, a sepsala jsem mnoho zajímavých myšlenek. Například - pár dětských pohledů na lásku:
  • Když dostala moje babička artritidu, nemohla se ohnout a namalovat si nehty na nohách. A tak jí je potom stále maloval děda, dokud také neonemocněl na artritidu. To je láska.
  • Když vás někdo miluje, vyslovuje vaše jméno jiným způsobem. Víte, že vaše jméno je v jeho ústech v bezpečí

  • Láska je, když se děvče navoní voňavkou a chlapec si dá na sebe vodu po holení a potom jdou spolu ven a navzájem si voní.
  • Láska je, když se jdeš s někým najíst a dáš mu většinu svých hranolek bez toho, abys chtěla jeho.
  • Láska je to, co je s vámi v místnosti během Vánoc, když přestanete otvírat dárky a posloucháte.
  • Když se chcete naučit milovat lépe, začněte od někoho, koho nesnášíte.
  • Jsou dva druhy lásky: naše a Boží. Ale Bůh miluje oběma způsoby.
  • Láska je, když povíš chlapci, že máš ráda jeho tričko, a on ho potom nosí každý den.
  • Moje maminka miluje tatínka, proto mu dává nejlepší kousek z kuřete.
  • Když někoho miluješ, tvoje oči běhají nahoru a dolu a z tebe vycházejí malé hvězdičky.
No není to kouzelné? Miluju dětskou upřímnost a jednoduchý pohled na svět! A beru si z nich velký příklad. Já rozděluji lásku takto:
  • láska k sobě, láska v manželství, láska k rodině, láska k přátelům, láska k Bohu
Láska k sobě
Láska k bližnímu člověku podle mě bez lásky k sobě nemůže existovat. Co myslíte? Jak je to v dnešní společnosti se sebevědomím? Já jsem se sebeláskou měla dlouho problémy. Nepřipadala jsem si hezká, ničím zajímavá, nebyla jsem na nic šikovná, neměla jsem kamarády. Ale v momentě, kdy jsem přestala všechno toto vnímat a začala se soustředit na to, co se mi na sobě líbí, začala jsem si konečně uvědomovat, jak mám ráda sama sebe a svůj život, což způsobilo to, že mám ráda svět a lidi okolo!

Láska v manželství, partnerství
"Žádné manželství není (jen) procházkou s kytkou v ruce. Romantika sice patří do života, ale běda tomu, kdo by chtěl své manželství postavit (jen) na tomto druhu lásky." Vnímáte, kolik je kolem nás rozvedených párů? Kolik je dětí bez tatínků, a také tatínků s šesti dětmi ze tří manželství? Je mi smutno, když vidím takové děti, které nedostanou příklad ženy i muže. Ne nadarmo se říká, že otec je první láskou své dcery a prvním hrdinou svého syna. V podstatě podle otce se děti často orientují v životě. Uvědomila jsem si, že můj milý je v podstatě jednou z verzí mého tatínka. A znám taky spoustu negativně ovlivňujících tatínku, jejichž synové jsou téměř přesnou kopií jich samotných. Ale to už jsem odbočila. Ženy, holky, děvčata a víly - vybírejte dobře! A nestavte vztah na romantice. Vyberte si chlapa, kterej bude schopnej udržet tu sílu rodinnýho vztahu.

Láska k rodině
"Jó, za našich časů to bylo všechno jiné. Děti byly bez počítačů, televize a reklamy mnohem spokojenější". Tak to slýcháme. Co ale ovlivňuje štěstí našich dětí? Je to na prvním místě postoj a vztah rodičů k nim jakožto jedinečným, svérázným lidským bytostem. Má-li se dítě zdravě a zdárně vyvíjet, musí vyrůstat v prostředí stálém, emočně vřelém a dítěti srozumitelném. Tam, kde se prostředí a lidé v něm často střídají a mění, tam, kde jednou někdo na pláč dítěte zareaguje klidně a účinně, ale jindy s křikem, výhrůžkami a bez účinné pomoci, popřípadě nezareaguje vůbec, tam se "svět" stává nevyzpytatelným a ohrožujícím. Závisí tedy na tom, zda je naše dítě chtěné a přijímané, popřípadě třeba i neplánované, ale přijaté a přijímané, bez skryté výčitky v pozadí "tys mi zkazilo život", "ty jsi příčinou mého neštěstí".

Jeden známý byl ve Vietnamu, a když jsem se ho zeptala na to, co si nejvíc váží na jejich kultuře, dostalo se mi odpovědi: "Že je na prvním místě rodina. Neexistují rozvody, sociální příspěvky, důchody ... což přispívá k soudržnosti rodiny - všichni si pomáhají." Osobně postrádám velkou dávku mentality chudobnějších zemí, než jsou průměrné Evropské. Znám příběhy z Nepálu, Rumunska a dalších krajů, kde jsou lidi sice chudí majetkově, ale tak bohatí duševně, že by to penězi vyčíslit nikdo nedokázal. Ráda bych se takové pokoře v rodině dostala jednou i já - stavět především na dobrých vztazích.

Láska k přátelům
"V mládí jsou pro dívky velmi důležité jejich kamarádky: svěřují si navzájem všechno, co jim leží na srdci. Mohou si odhalit své city. U některých trvá takové přátelství z mládí velmi dlouho, i když je dívka již vdaná. Zkušenosti ukazují, že i tato přátelství s jinými ženami manželství svědčí, neboť je-li žena příliš zaměřená na svého muže, stane se snadno závislou a ztratí vlastní identitu jako žena. A definuje se jen prostřednictvím muže. Se svou přítelkyní může probrat, jak se jí v manželství daří, může mluvit o svých dvojznačných citech, aniž by se musela ospravedlňovat. Může se vypovídat a ze zkušeností přítelkyně se poučit." Dnes jsem se zrovna před chvílí vrátila ze srazu s mými kamarádkami a velmi si vážím našeho kamarádství a hlavně toho, že jsme každá jiná, a přesto se máme rády a dokážeme se shodnout na mnoha věcech a pobavit se. Ale nezapomínejme na nepřátele a odpuštění!

Láska k Bohu
Podle mého - nelze prožívat ostatní ze jmenovaných lásek úplně - bez lásky k Bohu. Pro ateisty, či lidi jiného náboženství či přesvědčení - nemusí to být ten můj Bůh. Mnoho lidí věří v přírodu, v nějakou energii apod. Ale myslím, že když nemáte v tohleto úctu a víru, nespojí se vám všechny ty dílky dohromady a půjde to všechno obtížněji. Myslím, že nebudeme vědět, jak je správné "mít rád".

Láska je manuálem pro život. Láska je to, když ti ráno do pokoje zasvítí sluníčko. Láska je to, když ležíš večer při svíčkách se sklenicí vína a relaxuješ. Láska je to, když sedíš ve škole, posloucháš a dozvídáš se ty malé střípky vědění o tomto světě. Je to všude kolem nás.

Asi vypadám jako nějaký "sluníčkový" maniak, ale já si prostě nemůžu pomoct. Lidi říkají, že jsem normální ... Nebo se tak aspoň tváří. Tak to tak berte, dík.

Přeji všem, abyste tu vaši vytouženou formu lásky brzy pocítili,

 


Komentáře

1 Lukáš Hála | 25. června 2016 v 5:10 | Reagovat

Pěkně napsané pojednání.
Řekl bych, že máš normální názory v této trochu nebo hodně nenormální době. :-)

2 víla Amálka | Web | 25. června 2016 v 10:46 | Reagovat

[1]: Velmi si toho vážím! Děkuji.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama