Červen 2016

láska je, když někomu věřím natolik, že mu svěřím sama sebe, ale nic za to nechci.

25. června 2016 v 0:24 | víla Amálka |  psaníčka
Tak tuto větu ↑ jsem slyšela v jednom videu a řeknu vám, že se mi u ní zatajil dech. Dneska trošku víc filosoficky, ale obecně by mě zajímalo, jak někteří lidé definují lásku. Já jsem se o to několikrát pokoušela a došla jsem k tomu, že je to tak nesmírně/vesmírně široký pojem, že bych snad i řekla, že láska je všechno - to, z čeho všechno vzešlo. Pro mě je například láska Bůh. Prostě synonymum. A LÁSKA je prostě manuálem pro život.

Jednou jsem se tím více zabývala, když jsem chystala diskuzní téma, a sepsala jsem mnoho zajímavých myšlenek. Například - pár dětských pohledů na lásku:
  • Když dostala moje babička artritidu, nemohla se ohnout a namalovat si nehty na nohách. A tak jí je potom stále maloval děda, dokud také neonemocněl na artritidu. To je láska.
  • Když vás někdo miluje, vyslovuje vaše jméno jiným způsobem. Víte, že vaše jméno je v jeho ústech v bezpečí

spokojený život.

5. června 2016 v 13:08 | víla Amálka |  psaníčka
Dnes jsem se zase rozhodla rozepsat k tématu týdne. Už už chystám nějaké jiné články, než jen moje výlevy, ale nějak na to pořád není čas. Snad někdy. Ale teď už k tématu týdne ...

... Když se řekne SPOKOJENÝ ŽIVOT, každý si představí jistě něco jiného.
• Znám lidi (říkejme třeba "UŽÍVAČI"),
kteří si pod tímto pojmem představí, jak mají dokonalou práci, která jim vydělává bez nevelkého úsilí velké peníze, jak žijí ve vilce poblíž nějakého krásného místa (podle vkusu např. v historickém centru Prahy či na pláži v Miami) a po večerech vedou vzrušující život nespoutaného živlu, chvíli "single", chvíli ve volném vztahu.
• Pak jsou lidi (říkejme jim "PLÁNAČI"),