Květen 2016

vždy je čas na zlepšení.

24. května 2016 v 19:42 | víla Amálka |  psaníčka
Už mi pomalu začíná zkouškový. Dvě zkoušky mám naštěstí za sebou, k tomu dva zápočty a na další zkoušku se právě připravuju nepřipravuju. Celý den se mi nic nechce. Dopoledne jsem vyrazila s mým milým ♡ na procházku, kde nám ovšem začalo pršet ☂, tak jsme zmokli a zmrzli. Doma jsem se zachumlala do postele s tím, že se půjdu učit, ale padla na mě nějaká nálada, tak poslouchám písničky (což běžně nedělám - poslouchám spíš klavírní skladby; jedna z oblíbených českých písniček ↓dole↓) a pořád dělám něco nesmyslnýho na internetu a přemýšlím.
Aneta Langerová - Tragédie u nás na vsi

minimalismus.

21. května 2016 v 13:33 | víla Amálka |  psaníčka
Určitě už jste to slovo slyšeli, či četli na internetu. Je to teď docela trend. Někdo nedokáže žít bez spousty věcí, někdo naopak nedokáže žít obklopen mnoha věcmi. Je to individuální a je to na každém. Já mám třeba odjakživa tendenci všechno třídit a zjednodušovat. Prostě se tak nějak vracet zpět a obracet se k tomu jednoduššímu a přírodnímu.

Chci spokojenou rodinu, bydlet v malém domečku na vesnici, na oknech mít truhlíky s květinami, sednout si s čajem do stínů stromu, který vysadil můj milý, uslyšet, jak se vedle mě smějí moje děti, chodit trhat bylinky a sušit si je, užívat si dne a těšit se na večer, kdy se celá rodina setkáme u jednoho stolu, chci prožít každý týden slavnostní neděli v kostele, ... chci úplně normální a obyčejný život. Netoužím po bohatství, slávě, spoustě věcech, ale prahnu po okamžicích, pocitech a vášních. Všechno to vyjadřuje tato dokonalá píseň:
Sima Martausová - Normálny život

nezáleží na tom, co vidíš, ale jak se na to díváš.

7. května 2016 v 9:00 | víla Amálka |  psaníčka
Krásný den,

doufám, že si všichni náležitě užíváte slunečného víkendu a máte dobrou náladu a radost ze všeho kolem vás.

Dnes jsem se rozhodla poprvé přispět článek k týdennímu tématu. A začínám se skvělým tématem "svět, který nás obklopuje", což je oblast, která je hodně široká, ale i přesto jsem se do ní rozhodla přispět svým názorem také. Pohodlně se usaďte (třeba se sklenicí vody aneb doplňujeme tekutiny, fakt to pomáhá!).

Jsem víla (rozuměj holka), která víc přemýšlí, než mluví. Občas je to fajn, občas ne. Ale díky tomu jsem si toho spoustu ujasnila. Jedna z věcí je názor na svět a na život. Ostatně o to se s vámi chci podělit, ale to bude určitě na víc článků.

Řeknu to na rovinu. Nelíbí se mi, jak většina lidí kolem mě hodnotí svět. Respektuju jejich názor, ale nenechávám se jím nakazit. Nemyslím si, že se máme špatně, nekoukám na vyšší nezaměstnanost ani na horší politický systém, ani nenaříkám nad tím, jak je všechno drahé. Nemám ráda, když se stěžuje, ale nic se s tím nedělá. Protože když se chce a bojuje se za to, tak všechno jde (ok, možná ne vše vyjde, ale je tam ten boj, rozumíte).

první článek.

6. května 2016 v 18:56 | víla Amálka |  psaníčka
Krásný den,
dovolte, abych se představila!

Vlastně se vám až tak úplně neodtajním, protože mě láká ponořit se do tajů anonymity a psát pod pseudonymem víla Amálka. A to proto, že se tak někdy fakt cítím. Vlastně tu pohádku už ani neznám, neviděla jsem ji dobrých deset let, ale přijdu si vlastně asi taková volná a vílová. Tak proto.

Založila jsem si tady tohle všechno okolo pro svou vlastní potřebu. A když se to bude líbit i ostatním, budu jen ráda.

Moje blogová minulost je poměrně dlouhá. Začala jsem s blogy o pixelkách, později o celebritách, až jsem se dostala k grafice, která mě neskutečně bavila. Taky jsem se tomu věnovala nejdéle. Po krachu úspěšného grafického blogu jsem se vydala do mnou neprobádané oblasti vyhaslých blogerů, kde jsem zůstávala v krátkých pauzách až do teď. Několikrát jsem se pokoušela obnovit mnou vytvořený koncept grafických blogů, ale pokaždé marně, a tak jsem se pouštěla i do deníčků, které mě stejně omrzely. A tak to zkouším znovu.

Tentokrát mám v hlavě projekt o tom, jak ukázat lidem, že jde žít a myslet pozitivně a že se dá radovat z maličkostí, protože k tomuto životu potřebujeme fakt velmi málo.

Těším se na vás, moje čtenáře,
a doufám, že vás zaujmu svým postojem k životu.

Krásný zbytek dne,